Sestup od horní stanice lanovky na dno dómu.
		V jeskyni jsou krápníky nejrůznějších tvarů, a tak záleží pouze na naší fantazii, co nám jejich tvar připomíná.
Prales. Toto seskupení krápníků připomínalo prales už objeviteli této jeskyně Louisi Armandovi.
Nejnižší místo prohlídky 110 m pod povrchem. Přes zábradlí lze nahlédnout dolů do 90 m hluboké propasti. Osvětlení dosahuje však jen do 45 m.
Krápníky na stropě - stalaktity - jsou vždy menší, než ty na zemi - stalagmity. Je to proto, že se na nich voda neudrží dlouho. V levém horním rohu obrázku se dá tušit lano, na kterém se jistí speleologové při čištění stropu jeskyně (lano je vidět i na spodním obrázku).
		Toto je pohled na strop jeskyně s otvorem ven, kterým kdysi propadla ovce. Při hledání této ovce pak byla nalezena tato jeskyně.
A zde je pohled zvenčí na otvor do jeskyně. Je zde vidět i pamětní deska s datem 18.9.1897, kdy L. Armand jeskyni objevil. Zpřístupněná veřejnosti byla v roce 1927, kdy byl vybudován přístupový tunel a v roce 1997 v něm byla uvedena do provozu lanovka.
		Ste. Enimie Nachází se na křižovatce antických cest, mezi planinami a kaňony. Klášter založila Ste. Enimie.
Je to středověké městečko s krásnými kamennými domy a úzkými uličkami.
		V místním kostele se na zdi nachází mozaika vztahující se k legendě o Ste. Enimii.
Legenda: Ste. Enimie, sestra krále Dagoberta byla krásná a dvořilo se jí mnoho nápadníků. Její otec král jí vybral za snoubence jednoho ze svých baronů. Ona však chtěla svůj život zasvětit Bohu, a tak si přála, aby jí Bůh zohyzdil. Onemocněla leprou, čímž se zbavila snoubence. Nemoc jí však obtěžovala, a proto se rozhodla vyzkoušet zázračnou vodu fontány Burle. Když se v ní vykoupala, tak se své nemoci zbavila a vrátila se jí krása. Když odcestovala z údolí, nemoc se jí opět vrátila.
		Proto se tedy rozhodla v údolí zůstat a založila zde ženský klášter. Stavbě kláštera se však snažil zabránit ďábel. Za pomoci St. Hilaira se Ste. Enimie s ďáblem vypořádala u Pas de Souci. A proto se mnohé dnešní dámy snaží ve fontáně smočit také, aby vyzkoušely zkrášlující účinek této vody.
Most z 19.století vedoucí do městečka St. Chély du Tarn.
		V obci vyvěrají dvě podzemní říčky a vlévají se do Tarny.
Kaple v jeskyni Cénaret.
		Vnitřek kaple.
Kostel z 12. století v St. Chély du Tarn. Zvláštností tohoto románského kostela je typicky gotický oblouk, který tvoří vstupní portál.