Sobota 14.4.

Snídaně: čaj, káva, kakao, Rama, bílý chléb, džem, salám, sýr, rajče, vejce
Večeře: špagety s masovou rajskou omáčkou a sýrem, žampiónová polévka, hrášek

     Dnes dopoledne jsme se vydali na výlet do Szentendre, kde jsme výhodně nakoupili. Kromě spousty krámků tam bylo několik kostelů, řada muzeí a jiných památek, včetně Muzea marcipánu. Má zde být 1 muzeum nebo galerie na každých 1000 lidí. Odtud jsme popojeli asi 3 km do Skanzenu, kde byla strašná zima a poletoval tam sníh. Kromě zimy jsme tam viděli větrný mlýn a našli jsme asi 2 pekárny, kde jsme se trochu ohřáli, ochutnali pagáčky a perníčky a trochu pookřáli. Odpoledne nás čekal výlet soutěskou v parku Pilismarot. Vyšli jsme z obce Dömös a ze začátku to vypadalo na příjemnou vycházku jarní přírodou. Šli jsme údolím, kolem potoka, po třech turistických značkách, chvíli do kopce a dál od potoka, chvíli z kopce zpět dolů k potoku. Postupně cesta vedla sem a tam přes potok, až nakonec vedla přímo potokem, po řetězech, přes několik menších vodopádů. Dokud se bylo čeho držet, tak to bylo docela dobrodružné. Nejhorší byl poslední úsek, kdy cesta vedla potokem mezi skálami, ale řetězy už tam chyběly, a tak jsme se chytali kamenů a kořenů, aby nám to neklouzalo. ŽD8 tak visela na jednom z kořenů oběma rukama a najednou jí sklouzly obě nohy dolů do potoka a ruplo jí v pravém rameně. Naštěstí už nezbývalo mnoho metrů, na kterých bylo třeba se držet, a tak jsme ji dotáhli a dotlačili až tam, kde cesta opouštěla potok a vedla po několika schodech na nejbližší lesní cestu s pár lavičkami. Cesta zpět už byla mnohem pohodlnější, a tak se dalo dojít zpět do Dömöse i s jednou rukou zavěšenou na šátku. Když jsme došli k autobusu, zjistili jsme, že se tam zatím sešla asi polovina výpravy, a tak jsme hromadně odkráčeli do blízké restaurace „U zelené sedmy“, kde jsme si dali pivo „Gőssel“, někteří ochutnali i Barack Pálinku (my jí máme doma viz náš bar, tak jsme ochutnávali něco co doma nemáme), místní polévky a palačinky. Později jsme odjeli zpět na náš ostrov, kde nás čekal pan kuchař s večeří. ŽD8 měla individuální program, který sestával z návštěvy místního lékaře, potomka slovenských prarodičů, několikahodinového čekání, příšerné cesty sanitkou na rentgen do Budapešti a zpět. To celé jí zabralo celý večer až do 1 hodiny noční. Byla moc ráda, že je zase zpátky a že nemá nic zlomeného.

Obrazový průvodce - Szentendre a skanzen
Obrazový průvodce - skanzen info
Obrazový průvodce - soutěska